Prosinec 2011

Pokrevní pouta

27. prosince 2011 v 16:03 | Petik |  Moje hodnocení

Pokrevní pouta

Richelle Mead


Originální název: Bloodlines
Série: Pokrevní pouta
Díl: první
Nakladatel: Domino
Počet stran: 330
Vydání v originále: 2011
Vydání u nás: 28. 11. 2011



Volně navazuje na Vampýrskou akademii. Nedoporučuji číst, pokud nemáte přečtenou celou Vampýrskou akademii, potom byste přišli o ten správný zážitek z přečtení Vampýrské akademie.







Sydney Sageová je za svou pomoc při útěku hledané Rose Hathawayové potrestána. Alchymisté ji poslali domů a klesla u nich na nízkou úroveň. Ale naskytne se jí šance svoje chyby napravit. Jill, sestru morojské královny Lissy, se pokoušejí zabít, protože je to jediné co Lissu drží na královském trůně. A do doby než se změní zákon musí Jill schovat a udržet ji naživu. A právě to je úkol Sydney. Má dělat spolubydlící Jill na internátní lidské škole v Palm Springs. Na tom posledním místě, kde by někdo hledal upíry. Spolu s Jill přijíždějí Adrian Ivaškov a Eddie Castile, kteří mají v misy na záchranu Jill pomáhat. Ale jako u všech knih Richelle Mead, nic není nic tak jednoduché a nekomplikované. V Palm Springs nejsou jediní vampýři a dějí se tam i další divné věci….


Na Pokrevní pouta jsem byla opravdu zvědavá, dávají nám úplně jiný pohled na věc. Sydney není zrovna fanouškem upírů, i když je snáší líp než ostatní alchymisté, tak byla vychována v tom, že jsou zlé a nepřirozené bytosti. Byla vychována k poslušnosti a skrývání svých emocí, takže je naprosto jiná než známe Rose z Vampýrské akademie. A s tímto bychom měli ke knize přistupovat. Není tady tolik akce jako ve VA, protože Sydney si věci, na rozdíl od Rose, dvakrát rozmyslí, než je udělá a teprve se učí být průbojná a prosadit si svůj názor. A proto si myslím, že série může být ještě zajímavější než Vampýrská akademie. Sydney má opravdu hodně prostoru k vývoji.
Pokrevní pouta mi dala i jiný pohled na vztah Dimitrije s Rose. Adriana úplně zničilo jak se k němu Rose, i když ne úmyslně, zachovala. Musí se s tím vypořádat a to při jeho povaze a éteru není jen tak. Ale Adrian nám pomalu začíná dospívat, tak jsem zvědavá jak si povede dál.
V Pokrevních poutech se dočkáme i akce. Kniha má sice pozvolnější začátek, ale zhruba od strany 150 jsem se od ní nemohla odtrhnout. A na konci jsem si říkala: sakra konec a další díl zatím v nedohlednu.

Hodnocení: 5/5


HUNGER GAMES: Vražedná pomsta

27. prosince 2011 v 15:23 | Petik |  Moje hodnocení

HUNGER GAMES - VRAŽEDNÁ POMSTA

Suzanne Collinsová

Originální název: The Hunger Games Catching Fire
Série: HUNGER GAMES
Díl: druhý
Nakladatel: Fragment
Počet stran: 335
Vydání v originále: 2009
Vydání u nás: 2010












Nedoporučuji číst, těm co nečetly Arénu smrti. Obsahuje spoilery z předchozího dílu.

Katniss s Peetou přežili Hladové hry díky lsti Katniss. A Kapitolu se samozřejmě nelíbí, že si někdo dovolil postavit se jeho rozhodnutí. Podle tradice se vítěz, v tomto případě vítězové, jede představit do všech ostatních krajů. Katniss s Peetou musí na svém "turné" přesvědčit lidi, že jejich čin nebyl rebelský odpor vůči systému, ale projev jejich hluboké lásky. Na cestě poznávají, že ve Dvanáctém kraji byl sice hlad, ale že ostatní kraje na tom můžou být i hůř. A co víc, lidé se pomalu začínají bouřit a odporovat systému ...


Od Vražedné pomsty jsem čekala popis objíždění ostatních krajů a ne už tolik akce. Ale omyl, tomuto se nevěnuje ani půlka knížky a pak se to opravdu rozjede. Druhý díl mi přišel i drsnější než první. Líbí se mi, jakým způsobem Collinsová píše, je to drsné, zvrácené, ale ne přehnané, je to napsané takovým způsobem, kterému věříte a ze kterého vás mrazí. Protože za všechno to zlo můžou lidé. Ne nadpřirozené nestvůry, ale prostá blbost lidí, která se táhne už po staletí.

Ve Vražedné pomstě se dozvíme něco víc z Haymichova života, jaké byly jeho Hladové hry a proč se stal notorickým alkoholikem. Více prostoru taky dostává Hurikán, i když z toho jsem moc nadšená nebyla. Jako osoba je fajn, to jo, ale hrozně irituje. Jsem team Peeta :D Musím říct, že se Collinsové postavy Peety opravdu povedla. Hrozně se mi líbí, jak autorka podala jeho vztah s Katniss. Na konci Arény smrti to neskončilo zrovna ideálně a i přesto, že jejich vztah je hodně složitý, neváhají vzájemně za sebe položit život. Jejich vztah mi přijde docela jiný než je zvykem v YA knihách.


Vražedná pomsta už mě nenadchla tolik jako Aréna smrti, ale i přesto si myslím, že je to jedna z nejlepších knih co jsem četla a proto dávám hodnocení: 5/5