Zlatá lilie

27. prosince 2012 v 11:58 | Petik |  Moje hodnocení

Zlatá lilie

Richelle Mead


Originální název: The Golden Lily
Série: Pokrevní pouta (Bloodlines)
Díl: druhý
Předchozí díl: Pokrevní pouta
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 327
Vydání v originále: 2012
Vydání u nás: 7. 11. 2012

ANOTACE:

POVINNOST NEBO LÁSKA? CO ZVÍTĚZÍ?

Alchymistka Sydney Sageová slouží jako jakýsi most mezi světem vampýrů a lidí: chrání tajemství prvních a životy druhých. Moc ráda by studovala univerzitu, ale místo toho byla vyslána na snobskou střední školu v Palm Springs. Má tam za úkol střežit morojskou princeznu Jill Dragomirovou před zabijáky, kteří chtějí ve světě Morojů rozpoutat válku. Všichni ji považují za skvělou alchymistku, dokonce i ti, kteří o ní dříve pochybovali. Nyní však začíná pochybovat ona sama: opravdu jsou všichni vampýři zvrácené stvůry, anebo je to všechno jinak? Všechno se ještě víc zkomplikuje, když bývalí Strigojové Soňa a Dimitrij zjistí, že právě Sydney by mohla být klíčem k objevení zázračného léku k proměně na Strigoje. A pak Sydney naváže milostný vztah s Braydenem… Má s ním mnoho společného, ale přesto jako by ji stále silněji přitahoval někdo jiný, na koho by kvůli jeho původu neměla ani pomyslet! Co teď? Má se řídit zákony alchymistů, anebo naslouchat hlasu vlastního srdce?



CO NA TO ŘÍKÁM:
Na Zlatou lilii jsem se těšila přesně rok. První díl, Pokrevní pouta, jsem dostala k loňským Vánocům. Okamžitě jsem knihu zhltla a od té doby se těším na pokračování. A konečně jsem se dočkala, idruhý díl na mě čekal pod stromečkem.
Do Zlaté lilie jsem se začetla okamžitě, po pár stránkách už jsem byla naprosto vtáhlá do děje, jako by roční pauza ani neexistovala.
Co mi trošku vadí, jsou vysvětlovací věty, které Richelle používá ve všech svých sériích, kde v pár větách objasní co už se stalo. Když jste zapomněli detaily je to fajn, ale když si to pamatujete nebo knihy čtete v těsné návaznosti, může to být trochu otravné. Ale to je snad jediná věc co bych vytkla.
Pokrevní pouta sice nejsou nabitá akcí jakto Vampýrská akademie, ale já obě série hodnotím stejně kladně. V Pokrevních poutech jsem si oblíbila Sydney, do konce možná víc než Rose z Vampýrské akademie. Celkově mi parta z této série opravdu sedí. A Adrian, to je kapitola sama o sobě, celou knihu jsem se culila u všech scén, kde byl on. Fakt ho žeru. A jeho vtipné dialogy se Sydney taky stojí za to. Co mě bavilo bylo, jak Adrian rýpal do Sydneyna přítela, Braydena. No prostě postavy z Pokrevních pout mi sedli všechny.
Ale ten konec? Co to bylo? Dokázala jsem jenom vykřiknout "Cože?" a několit minut tupě zírat do zdi. Nutně potřebuji dávku třetího dílu.


HODNOCENÍ:
Nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. Po čase je to knížka, kterou nečtu do školy, ale jen tak pro radost a tím se její kvality jenom násobí. O tom, jak mě bavila, vypovídá i to, že jsem do ní chtěla na Štědrý den před spaním jen na chvilku nahlédnout a dopadlo to tak, že jsem četla do půl druhé a dostala jsem se na stranu 90.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monča Monča | Web | 27. prosince 2012 v 12:07 | Reagovat

Možno si ju raz prečítam:) ..

2 Petik Petik | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 13:25 | Reagovat

[1]: Přečti, opravdu to stojí za to :) A pokud máš ráda styl, kterým píše Richelle Mead, tak neváhej :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama